RENESANCE

RENESANČNÍ PODZEMÍ

Na začátku renesanční éry města už byl gotický odvodňovací systém hotový a plně funční. Tři staletí tvrdé práce pod zemí byly úspěšně dokončeny. Mezitím se ale začaly dít velké změny na povrchu města. Kromě všech velkolepých úprav středověkých domů a rozšíření náměstí, přibylo v podzemí další patro sklepů. Ty jsou o úroveň výše nad gotickými lochy a půdorysně kopírují přední část renesančních domů. Na rozdíl od toho lochy jsou půdorysně předsunuty před samotné domy pod úroveň dnešního chodníku. Z toho se usuzuje, že původní gotické náměstí bylo pravděpodobně menší a k jeho rozšíření došlo právě v dobách renesance. Nové renesanční sklepy byly často zaklenuty cihlovou klenbou a opatřeny kamennými portály s datováním do 16. století. Původní význam využití lochů se se změnou městského života vytratil. Odvodňovací systém chodeb byl však i nadále udržován v relativní funkčnosti. 

RENESANČNÍ MĚSTO

Vrchol rozkvětu města spadá do období renesance. Rozšíření náměstí, přestavby středověkých domů, podivuhodné sklípkové klenby a nové sgrafitové fasády...  Co však za takovou změnou stálo? 

Zlepšení způsobu hospodaření se rozběhlo už koncem 15. století a přichystalo dobré podmínky pro rozvoj města. V 16. století, za Zachariáše z Hradce, českého šlechtice, dobrého hospodáře a obchodníka se zakládaly řemeslné cechy, do města byli zváni italští architekti a za branami vznikaly nové rybníky, obohacující městskou pokladnu. V té době se město pyšnilo sedmi mlýny na potoce a 300 řemeslníky. Podle urbáře z roku 1575 ve městě stálo, včetně předměstí,  156 měšťanských domů, v nichž žilo asi 1100 lidí. Ve stejné době udělil Zachariáš měšťanům právo odůmrti a od Rudolfa II získal povolení týdenního trhu. Svůj podíl na rozvoji má rovněž možnost vařit v místním pivovaru bílé pšeničné pivo a udělený volný výčep, s placením poplatků vrchnosti. 

Významnou postavou renesančního města byl mistr stavitel Leopold Esterreicher, jehož kamenickou značku můžete najít na některých významných stavbách nejen ve Slavonicích. Právě jemu jsou připisovány i mimořádné sklípkové klenby, uchvacují dodnes. (Jednu z kleneb můžete shlédnout v mázhausu cukrárny čp. 480, odkud se dále vchází do podzemí).

Díky nástupu Habsburků na český trůn se zvýšila potřeba spojení mezi Prahou a Vídní. Císařský poštmistr zvolil  nejkratší cestu, vedoucí i přes Slavonice a roku 1526 byla ve městě zřízena poštovní stanice k přepřahávání koní. Nejprve šlo o kurýrní službu na křižovatce cest z Prahy, Brna a Vídně, která byla roku 1560 rozšířena na pravidelné vozové spojení. Přestože páni z Hradce nadále patřily mezi přední často k českou katolickou šlechtu, od poloviny 16. století se začal zvyšovat počet protestantů, kteří město během padesáti let nakonec ovládli. 

Po roce 1600 stavební činnost ve Slavonicích ustala. Zlatá éra města byla u konce a těžké doby na obzoru.